Sedlčany 29.-30.09.2012

Na náš druhý domácí závod jsme se opět těšili a doufali v dobrý výsledek. Tentokrát se jela autokrosová varianta.

Hned na první měřený trénink se nám povedla volba pneumatik, jeli jsme na hrabkách, což se ukázalo, jako správná volba a po prvním měřeném tréninku z toho bylo krásné 3. místo. Po druhém to bylo v celkovém součtu 4. místo, což byl rozhodně nejlepší vstup do závodu v této sezóně. Navíc, když jsem nejel moc naplno a byla tam spousta rezerv, byla z toho super nálada.

Do první rozjížďky jsem nastupoval úplně v pohodě. Z první řady se start docel povedl, jel jsem na 4. místě a v první zatáčce se přetočil Šlechta, takže 3místo. Zkusil jsem to po pravé straně před J.Havelku a první ránu od něj do boku po první zatáčce na rovince jsem ještě ustál, ale vystrčení do meze před skokem a padákem dolů už ne! Pravý předek šel do meze a už se s tím nedalo nic dělat. Kart se kutálel a já se jenom zapřel a držel volantu. Někdo říká, že jsem udělal dva přemety jiný, že tři. Na fotkách můžete vidět škody. Po kontrole a propuštění ze sanity, jsem se šel na věž zeptat, jestli se tento incident bude řešit. Nakonec, že prý ano. Výsledek byl ten, že traťáci, ani komisaři z věže nic neviděli a tudíž je to názor proti názoru... aha, to je bezva. No, prý tam na neděli dají sólo člověka, který bude hlídat kontakty, ale kart je v těžce nepojízdném stavu...

V depu jsme shlédli škody, levé přední kolo včetně všeho komplet pryč, nějaké ty lamináty, křídlo, ventilátor, střecha, ale nejhorší byl proražený chladič. Takže jsem dal s Kaďasem karta nahrubo na kola a jelo se na 20km vzdálenou základnu do dílny našeho šéfmechanika Skaldy. Ten už měl za sebou spoustu telefonů a v asi 19:00 vyrážel s chladičem do Příbrami, za pánem, který má sváření hliníku a opravuje chladiče. S Karlem jsem se dali do práce a vše se dávalo do pořádku. Hlavní rám byl naštěstí v pořádku, pouze odřený. Pavel přijel s opraveným chladičem někdy po půlnoci a když se vše dodělalo, musela se ještě nově natáhnout elektrika k chladícímu ventilátoru, to bylo půl páté ráno a vyráželo se znovu do Sedlčan.

Po třech hodinách spánku se vyráželo hned na úplně první jízdu po celonočním dešti ještě v mlze. To z věže neviděli už vůbec nic, ale to je asi jedno. Bláta jsme si opravdu užili a odnesl to nový ventilátor, který nápor bláta nevydržel. Musel jsem to kolo před cílem odstavit, protože teplota motoru letěla nahoru. Takže se dával nový ventilátor a kluci vyvinuli jeho kryt, aby se už neopakovalo zanesení blátem.

Start do třetí rozjížďky se povedl, ale dolů po skoku bylo nějak těsno, nevešel jsem se tam a tentokrát jsem šel přes boudu 1x a pro změnu na druhou stranu. Tohle byla asi moje chyba i když nějaký boček tam určitě byl. Takže jsem znovu dostal přezdívku Kutulainen a doufám, že mám na několik let vybráno s kutálením.

Je mi moc líto usilovné práce celého teamu, který skoro nespal, aby se dalo vše do pořádku, ale nevyšlo to. Druhý domácí závod dopadl ještě hůře než ten první rallyecrossový... Chtěl jsem sezónu ukončit, ale kluci mě moc podrželi a tak jsme se dohodli, že vyrazíme nasbírat zkušenosti do Sosnové a dojet slicky :-)

Díky moc Pavlovi Skalickému a Karlovi Nájemníkovi, kteří to se mnou nemají někdy jednoduché, ale jak říká Kaďas - Das ist motoršport :) Někdy se daří, jindy vůbec a teprve tehdy se pozná síla teamu. Náš team opět dokázal, že sílu tedy rozhodně má. Ještě jednou děkuji mockrát mechanikům.